VLASY

Agáta Jarošová

Jaké dialogy a příběhy vytváříme s okolím, abychom zažili svou existenci?

VLASY je sólová inscenace která vtahuje do jedinečné časovosti kde jsou zkoumány různé tělesné stavy a způsoby prožívání existence. Dílo podporuje poetický, imaginativní a mnohovrstevný pocit vnímání tělesnosti, který vychází z vlastního prožití. VLASY jsou intimním setkáním se sebou samým a s okolním světem.

Choreografka prozkoumává vlasy  jako alegorii k vyjádření rozmanitosti a proměnám těchto pocitů a zážitků.

——————————————————————————————

Koncept, choreografie: Agáta Jarošová Tanec: Natalie Tun Hudba: Martin Krčmář Dramaturgická konzultace: Carolina Arandia Světelný design: Judita Mejstříková Scénografie a kostým: Mara Ingea Produkce: Agáta Jarošová

Jazyčně bezbariérové

Podpora: Státní fond kultury, Káznice, Tep39, Venuše ve Švehlovce, associated artist - Centrum pro choreografický rozvoj SE.S.TA , studio Truhlárna, prostor diy úl

Premiéra se uskutečnila 11. listopadu 2024.


OPERA+ , autorka Lucie Kocourková

https://operaplus.cz/vlasy-zastaveni-v-tanecnim-ritualu/

„Vlasy: zastavení v tanečním rituálu”

„Rozpuštěné vlasy, tedy ty skutečné, v kontextu tance mohou v sobě mít i v naší post-post-postmoderní době nádech extravagance, divokosti, odvážnosti. Jsou kulturní okruhy, v nichž symbolizují akt revolty a radikálního odporu, my máme štěstí, že jim můžeme přisuzovat symboliku zcela svobodně a v nekonečné paletě […]. Dnes mohou být téměř čímkoliv. Jsou symbolem síly, ukládá se v nich moudrost, propojují s přírodou, svou podobností s kořeny. Ozdoba, rekvizita i symbol.”

DANCE CONTEXT, taneční aktuality, autor Tobiáš Waller

https://www.tanecniaktuality.cz/recenze/zprvu-vagni-postupne-gradujici-solo-vlasy-vybizi-k-zamysleni-co-vse-nas-muze-ovladat

„Opakovaně si sahá na příliš dlouhé vlasy, jejich prameny ji stahují k zemi, následně ji zase táhnou vzhůru až na konečky prstů. Sama tak poznává různé varianty střetů s touto prapodivnou entitou a bádá nad různými přístupy k ní. Interpretka interakce zaznamenává vlastním tělem, dále pokračuje ve svém výzkumu a zdánlivě vágní a jednoduše gradující choreografie se pro ni stává především badatelským prostředkem.”

„VLASY vybízí k zamyšlení.”

„Dílo se pro tanečnici stává hrou, v níž může simulovat právě odcizení či souznění fyzické schránky a nehmotné mysli.”